Mexiko

Z celého Mexika jsem měla tu čest procestovat Baha penincolu a plavit se po Sea of Cortez. Samo sebou jsem nevyděla vše, ale větší část ano, i tak to stačilo, abych si Mexiko zamilovala. Hory,pohoří, kameny, šutry, kamíny, písek a moře. Sem tam zahlídnete nějaké to obydlí ,ale to se vám neche věřit, že tam někdo vůbec žije.  Když už po dlouhých hodinách řízení dorazíte do městečka, kde jen hlavní silnice má asfalt a děti, psi a štěňata pobýhají všude, dýchne na vás pohoda a klid místních lidí. Proč by si měli trhat žíly kvůli nějakému stresu a spěchu, to nejdůležitější v životě to přece není. I tak ti lidé pracují tvrdě a v jednom obydlí  3m x 3m žijí dvě i více rodin pohromadě. 

  Jasně když navštívíte větší město, je to trochu o něčem jiném, i tam je mobil a mp3 nepostradatelný, ale i tak je to pořád Mexiko. Za celých 6 měsíců jsem neviděla jedinou dopravní nehodu, předpisy dodržují a když ne, tak se mezi sebou prostě domluví, kdo je teď na řadě. Vejdete do obchodu a potřebujete jednu věc, mají poslední jedinou a neprodají vám ji, co kdyby to někdo potřeboval zítra. 

 V Mexiku nespoléhejte na dodržování času, když se to nestihne teď tak někdy příště určitě ano. Párkrát vás to rozčílí, ale zvyknete si a vlastně je to docela fajn pocit, to nepospíchání.