Spearfishing

 

 

Něco málo o spearfishingu. Zajímavá záliba a technika lovu. Jedná z mála technik, kde se člověk musí alespoň trochu snažit a né jen tak zabít.

 

Něco málo z Wikipedie:

Poměrně kontroverzním odvětvím nádechového potápění je lov harpunou na nádech. Potápěč loví ryby harpunou, využívaje přitom k potápění technik nádechového potápění. Jedná se o tzv. spearfishing. Vzhledem k tomu, že se harpunování ryb u nás považuje za neetické a hlavně za pytláctví, v ČR se neprovozuje. U moře je lov harpunou poměrně rozšířen, v některých zemích má mnohaletou tradici, existují dokonce soutěže v lovu harpunou.

 

      Věc názoru, ale neetické? Odehrává se spousta horších věcí a nikdo se nepozastavuje nad etikou. Je pravda, že v českých rybnících, řekách by se toto těžko provozovalo, viditelnost je dost důležitá.

       Už staré kmeny indiánů tuto techniku používali. Vlastní fyzická kondice a oštěp-harpuna. To je vše, co měli.

       Dnes je to o něco pohodlnější, máte potápěčské ploutve, brýle, neopren a vystřelovací harpunu.  Ale i tak, to není nic jednoduchého. Nádech, ponor, výdech. Kdyby toto stačilo, už se tomu také věnuji. Pod vodou musíte vydržet určitý čas, aby, jste stihli najít dobré místo a rybu.  Když už máte místo a rybu, číháte. Pod vodou se musíte pohybovat velice potichu. Rybu pronásledovat a nevyplašit. Vše se to odehrává v určité hloubce, takže i tlak vody má vliv. Nejen na vaše tělo, ale i na střelu z harpuny.

 

     Větší hloubka, větší ryba, větší tlak a horší viditelnost. To mi trochu nahání strach, tak mi stačí jen potápění s kamerou v menších hloubkách. Ale i tak dokážu pochopit, cítit, jak vás ta voda přitahuje, jak vás zajímá, co se tam odehrává.

     Střela je umístěna v harpuně a připevněná na gumových lancích, které pro výstřelu z harpuny dodají rychlost.  Konec střely je uvázán na pevný provázek, vlasec nebo lanko. Opačný konec lanka je upevněn k bójce. Ryby mají sílu. Pokud se vám podaří nějakou střelit, bójka vám pomůže rybu udržet, kdyby, jste to chtěli zvládnout vlastní silou, můžete taky přijít o prsty.  Několikrát nám ryba přetrhla i lanko, které mělo zátěžovou hranici 40 kilogramů.

 

     Když minete, vynoříte se, namotáte zase lanko, střelu natáhnete na gumy a zase a zase se potápíte a číháte. To vše jen se zadrženým dechem. Žádné kyslíkové bomby.

       A pokud ryby považujete za hloupé, to radši ani spearfishing nezkoušejte. Je pravda, že někteří jedinci-druhy jsou pomalejšího vnímání. Ale dravá ryba, ta ví jak lovit. Proto se také učíte o rybách, čtete knihy a hlavně pod vodou pozorujete. Jejich chování, teritoria. Kam se vracejí, kde zůstávají.  Jakou vodu mají radši, chladnější, otevřenou, nebo teplejší v okolí útesů. A mimo jiné určitě chcete olovit chutnou rybu.  

     To nejtěžší je střelit rybu správně. Pokud ji střelíte do ocasu, do ploutve, ryba se může vyškubnout a uplavat. Ve většině případů pak umře i tak. Ale podařilo se nám i potkat ryby se zahojenou střelou.  Nejlepší rána je do přední části ryby, v okolí hlavy, za žábrami. Ryba je zabita okamžitě, netrpí.

     Pak nastává další problém, co s rybou, pokud se ještě nevracíte domů? Speciální taška, vak ze silného materiálu, A proč? Pokud rybu jen tak položíte do lodě, rackové a další ptáci se na ni vrhnou. A pokud ji jen přivážete k lodi, morény, lachtani a další vám ji sežerou. Zákony přírody.

     Jak za starých časů, čekáte na souši či na palubě, až se vám partner vrátí z lovu. Připravíte vše potřebné pro očištění ryby. Úlovek si naporcujete, odnesete a zbytek opět náleží přírodě, která vše zpracuje do posledního kousku. Poděkujete moři, rybě, přírodě za tu šanci, za tu potravu a vychutnáváte si extra čerstvou rybu k večeři.

     Souboj ryby a lovce, pod vodou, jen s vlastním zadrženým dechem. Jasné, že ryba je v malé nevýhodě, vy držíte tu zbraň. Ale i tak nemáte zrovna jednoduché podmínky.  Věřte, že je to lepší pocit, když si rybu opatříte tímto způsobem, jste blíže k přírodě, stojí vás to více námahy, než jít do obchodu a koupit ji, vlastně tím i šetříte, nejen vlastní kapsu ale i právě tu přírodu.  A hlavně si opatříte takovou rybu-velikost, jakou víte, že chcete, sníte. Nic nepřijde nazbyt. Pokud nesníte, vyměníte s lidmi za něco jiného. Víno, zelenina, ovoce, jako za starých časů.

    Ale nebylo by fér, kdybych nezmínila, že, ano je to také záliba, sport. V každém člověku je trochu lovce. Každý chce pocítit ten adrenalin z honby, z lovu a z vítězství, že něco dokázal, skolil.

      A co takové posezení na drahé jachtě, která žere takového benzínu a znečišťuje moře. Kde místo stolu máte barevně podsvícenou nádrž s rybkami. Nahodíte si několik prutů, a pak sedíte v drahém křesle, popíjíte a čekáte. Když už ryba zabere, máte na pomoc dalších 5 lidí posádky, kteří vše udělají za vás. Vy si pak pěkně jen k rybě stoupnete a necháte se fotit s vaším fenomenálním úlovkem.  A tohle je etické?